Protože jde mnohem dál za trvalou udržitelnost – v tomto systému nejde o udržitelnost (nejde o to stávající stav, který je už tak špatný, udržet), ale posunout ho mnohem víc kupředu směrem k regenerativním procesům (sukcese).

Tyhle procesy vyvinula Příroda sama, aby obnovila svoji harmonii po narušeních (disturbancích) nejrůznějšího původu (v současné době je drtivá většina disturbancí způsobována lidskou „inteligencí“, minimum je způsobeno přirozenými požáry, zemětřesením atp.)

Tento model zemědělství bedlivě sleduje dynamické sukcesní procesy, jejichž prostřednictvím se Příroda sama regeneruje, a jde jí v tom naproti a hledá způsoby, jak tuto „samoléčbu“ urychlit.

A už po cestě k uzdravení využívá syntropické zemědělství jednotlivých etap sukcese k vlastní produkci, a tím pádem i k ekonomickému zisku.

Cílem snažení je během tohoto procesu maximálně pečovat o zvýšení biodiverzity – protože čím více vztahů mezi jednotlivými organismy, tím více vláken v tkanivu života a tím pevnější a stabilnější plátno našich ekosystémů.

Takové ekosystémy jsou pak plné živin, rostlinné i živočišné diverzity, jsou schopné ukládat obrovské množství uhlíku do půdy a tím mitigovat klimatickou změnu, jsou schopné čelit extrémním výkyvům počasí, generovat vodu (platí zde úsloví, že „Voda se sází“) a kyslík,…

A jen tak mimochodem i mnohonásobně vyšší a druhově a časově rozrůzněnou skladbu sklizně, a tedy i mnohem vyšší ekonomický zisk nejen pro naši generaci, ale i záruka stabilních výnosů pro ty, co přijdou po nás.

Diverzifikovaná sklizeň je zaručením úspěchu i při nepřízni počasí (oproti mnohem křehčím monokulturám, které aby vůbec přežily, jsou závislé na agrochemikáliích).

A jako bonus je i stránka estetická. Pracovat v takových systémech je jako návrat do rajské zahrady, jak říká mnoho zemědělců, kteří si takový systém již osvojili.

V Evropě je takových zemědělců zatím poskrovnu a u nás v ČR zatím o nikom nevíme (systém vznikl v Brazílii díky jedinečnému pozorování Švýcarského genetika Ernsta Gotsche a nejvíce je rozvinutý v tropických a subtropických oblastech, nicméně podle Gotsche je aplikovatelný ve všech vegetačních pásmech).

Proto jsme vytvořili tyto stránky, kde chceme sdílet naše zkušenosti ze studia principů syntropického zemědělství v tropech a postupně pro vás chceme objevovat cesty, jak dostat tenhle pokorný a spolupracující přístup na české monokulturní lány, kde stále ještě vládne paradigma izolace a boje.

Tak nás sledujte a buďte součástí tohoto dobrodružství se sladkou odměnou na konci 😉

Děkujeme za přízeň a sdílení!