Vítejte ve světě zemědělství, které pracuje v souladu s principy života!
Pokud nestíháte celý workshop Philipa Bartona Oživ svoji půdu, ale rádi byste se dozvěděli o Přirozených metodách obnovy půdního zdraví, máme pro vás pozvánku!
Číst vícePoznejte půdní potravní síť a techniky syntropického zemědělství pro zvýšení výnosů a řešení klimatické změny.
Číst víceSyntropické zemědělství neboli sukcesní dynamické agrolesnictví je jeden z ekologicky nejpříznivějších druhů zemědělství.
Skrze pěstování produkčních plodin vytváříme přírodě blízké ekosystémy, regenerujeme půdu, zvyšujeme rozmanitost, zadržujeme vláhu a chráníme klima.
Rozvoj života na planetě Zemi byl od jejího prvopočátku možný díky spolupráci, organizaci a chování motivovaném prospěchem celku a ochranou života.
Čím více rostlin, tím více fotosyntézy a živin vyslaných přes kořeny do půdy, vyšší přistínění a ochlazení zemského povrchu, vyšší výskyt rosy nebo srážek.
Příroda nevytváří monokultury. Čím pestřejší předivo života, tím více stability a hojnosti pro všechny.
Struktura lesa s jedlými a užitnými druhy ve všech patrech. Vysoká hustota a rozmanitost a vyšší výnosy klidně i na malé ploše.
Při syntropickém pěstování nám například ředkvičky přistíní pomaleji klíčící mrkev, pod kterou se klubou kadeřávky a tak dále přes rakytníky až po ořešáky…
Díky správně načasovanému řezu do systému periodicky vpouštíme světlo, ukládáme biomasu, zrychlujeme tok živin a stimulujeme rostliny k novému růstu.
Principy syntropického zemědělství můžeme uplatnit všude tam, kde něco roste. Ať už při velkoplošném pěstování obilí, ovoce nebo při pastvě, ale i u pěstování zeleniny, na zahrádce nebo i v truhlíku.
Pokud nám některý rok jedna plodina nevyjde, máme v záloze další druhy, které můžeme sklízet. Pestrá nabídka osloví více zákazníků.
Díky promyšlenému designu, který se inspiruje patrovitou strukturou lesa můžeme na stejné ploše pěstovat mnohem více plodin. Celkový výnos tak bude mnohem vyšší než u monokultury.
Než nám začne plodit ořešák, můžou ho po cestě vyprovázet postupně třeba brambory, jahody, rakytníky, lísky,… V jejich společnosti se mu povede lépe a my můžeme začít sklízet už pár měsíců od založení sadu.
Díky ukládání organické hmoty z bylin a dřevin pěstovaných přímo v místě můžeme zlepšovat kvalitu i kvantitu půdy s každou sklizní.
Krmíme půdu tou nejpřirozenější cestou. Pouze díky zdravé komunitě půdní mikroflory můžeme vypěstovat přirozeně zdravé a odolné rostliny.
Zakladatel syntropického zemědělství, Ernst Götsch, tvrdí, že „Voda se sází“ a dokazuje to na mnoha projektech po celém světě, včetně polopouštních oblastí.
Díky sklízení a ukládání dřevní hmoty (například ve formě štěpky) dochází k zabudování původně „problematického“ vzdušného uhlíku do humusu a především do mycelií hub, kde zůstává ve stabilní a velmi užitné podobě.
Syntropické zemědělství aplikované na velkých plochách dokáže plnit ekosystémové funkce lesa. Působí jako přirozený nárazník pro extrémní výkyvy sucho-povodeň. Umí obnovit malý vodní cyklus.
Pokud dokážeme chytrým způsobem kombinovat zemědělskou produkci s výsadbou stromů, vytvoříme tak stabilnější, přírodě blízké ekosystémy, které budou fungovat jako harmonický celek.
Pokud podáme ruku přírodě a vytvoříme rozmanitější produkční systémy inspirované svou strukturou a funkcí původním lesům, podpoříme tím zároveň další rozvoj rostlinné a živočišné diverzity.
Současné zemědělství je jedním z hlavních důvodů úbytku přírodních ekosystémů. Syntropické zemědělství umí spojit zemědělskou produkci s krajinnou tvorbou. Někdy je také označováno jako Ekologie v praxi.
Klimatická změna představuje největší hrozbu současné společnosti. Nejefektivnější a nejlevnější způsob, jak zachytit vzdušný uhlík, je skrze fotosyntézu. Syntropické zemědělství je bezkonkurenční v její maximalizaci.
Eroze půdy byla příčinou eroze mnoha velkých civilizací. Neúroda, hladomor, migrace nebo války způsobené ztrátou půdní úrodnosti jsou ale obrovským problémem i dnes. Syntropické zemědělství má nástroje, jak tento problém zvrátit.
Pokud je krajina zdravá a funkční, snižuje se pravděpodobnost přírodních katastrof jako jsou požáry, sucho, povodně, vichřice. Ty se jinak citelně promítají do ekonomiky rodin a i celé společnosti.
Pokud chceme předejít zemědělským pohromám a ohrožení potravinové bezpečnosti, je třeba adoptovat takové zemědělské praktiky, které se co nejvíce blíží přirozenému fungování přírodních ekosystémů.
Zdraví půdy se promítá do zdraví člověka. U plodin pěstovaných v režimu syntropického zemědělství byly pozorovány lepší organoleptické vlastnosti a vyšší obsah živin a minerálů než u těch konvenčních.
Sluneční energie je dostupná všude a zdarma. Všechny zelené rostliny jsou ty nejdokonalejší solární panely na světě. A humus je ta nejlepší baterie. Půda nabitá živinami nám poskytne jídlo, vodu, vzduch, stavební materiál i palivo.
Skutečná hojnost nemůže být postavena na neustálém vyčerpávání zdrojů, ale naopak. Syntropické působení jde od jednoduššího ke komplexnějšímu, od chaosu k řádu a harmonii a dochází při něm k nárůstu energie v systému. To zaručí skutečnou a dlouhodobě stabilní ekonomiku hojnosti pro všechny.
Zprostředkováváme myšlenky a praxi syntropického zemědělství českým zemědělcům, lesníkům, pěstitelům, vědcům, studentům, médiím i politikům a rozvíjíme jeho potenciál skrze projekty.
Pokud nestíháte celý workshop Philipa Bartona Oživ svoji půdu, ale rádi byste se dozvěděli o Přirozených metodách obnovy půdního zdraví, máme pro vás pozvánku!
Číst vícePoznejte půdní potravní síť a techniky syntropického zemědělství pro zvýšení výnosů a řešení klimatické změny.
Číst víceVznikl dne 26.listopadu v nahrávacím studiu Mr.Wombat, kde na velmi zajímavé a trefné otázky odpovídala Elsa Šebková, zakladatelka projektu Syntropy.
Číst vícePokud nestíháte celý workshop Philipa Bartona Oživ svoji půdu, ale rádi byste se dozvěděli o Přirozených metodách obnovy půdního zdraví, máme pro vás pozvánku!
Číst vícePoznejte půdní potravní síť a techniky syntropického zemědělství pro zvýšení výnosů a řešení klimatické změny.
Číst víceTODO: instagram
